50 let videoher od magazínu LEVEL - novodobá encyklopedie herní historie

Jestli něco potěšilo mé srdce bijící pro starší hry, tak je to tahle literární cihla videoherní historie. Už dříve jsem po ni pokukoval (hlavně díky její kampani na Startovači), ale díky divokým prodejům jsem si musel nějakou dobu počkat. Nakonec jsem u příležitosti oslavy narozenin roztrhal obal podezřele těžkého balíku, ze kterého na mě pak láskyplně hledělo sedm ikonek postav z různých legendárních her a univerz. Cloumá-li s vámi občas videoherní vášeň tak vězte, že zrovna 50 let videoher od Pavla Dobrovského a kolektivu je sázka na jistotu v případě, že si chcete udělat hezký den.

Švédský stůl pro všechny

Kniha už na začátků vybízí k tomu, aby si ji čtenář pročítal po částech, přeskakoval kapitoly (třeba) podle svých oblíbených titulů nebo zkrátka jak je zrovna po chuti. I vzhledem k obsáhlosti knihy není striktní čtení od začátku do konce úplně na místě. 

Osobně jsem začal od her, u kterých jsem trávil mnoho hodin času jako kluk a chovám k nim vřelý vztah do dnes. Ačkoli musím uznat, že jsem se mnohokrát začetl i u (pro mě) méně známých titulů. Každá kapitola je tak silný koncentrát zákulisních informací zapojených do kontextu herní historie. Čtenář se dozví příběhy autorů a vývojářů legendárních her, které často doprovázela tvrdá dřina, neuvěřitelné přesčasy nebo obrovské štěstí.

Po prvním dočtení jsem spokojeně odpadl a už už si plánoval, kdy si udělám podobnou herní nalejvárnu. Kniha sice mapuje ty nejzásadnější tituly za posledních 50 let, často jsem si ale říkal, že ta kniha příliš malá, aby skutečně pojala všechny zásadní nebo jinak legendární tituly. Navíc kniha končí v roce 2008 a nejspíše se mnou budete souhlasit, že i po tomto roce vyšlo dost her hodné knižního (až kronikářského) záznamu. Nikdo snad ale nečeká, že se v knize objeví úplně všechny známější tituly, proto mi přijde výběr pečlivě sestavený tak, aby si na své přišel téměř každý.

Perfektní přírustek do knihovny

Ačkoli se může cena zdát vyšší, tenhle svazek skutečně hladí oko i běžného non-gamera. Screenshoty přímo z her, různé ilustrace od vývojářů nebo skládací čtyř-stránky. Už jenom zběžné listování je vizuálním zážitkem, u kterého bych vydržel celé odpoledne. Kolem hlavního obsahu na mě vyskakovaly malé sloupky s dodatečnými zajímavostmi, nebo v jakém magazínu Level daný článek o hře původně vyšel. 

Na této sbírce se nepřímo vystřídalo obrovské množství autorů a dohromady tak tvoří rafinovaný stroj času. Je velmi příjemné nakouknout pod pokličku takových titulů, jako je The Sims, Heretic, Doom, Mafia, Call of Duty nebo Gothic. I v případě, že jsem narazil na titul, o kterém jsem jen slyšel, tak mě exkurz do historie zhruba o čtyřech až pěti stránkách navnadil si herní vzdělání doplnit. Dnes to není velký problém, obzvláště v době, kdy zpětná kompatibilita frčí a starší hry se dají ve slevách pořídit i do dvou eur.

Novodobá encyklopedie herní historie

Ať už vaše srdce zaplesá při kontaktu s gamepadem či klávesnicí, 50 let videoher přináší radost s každou přečtenou stránkou. Starší ročníky si rádi zavzpomínají na propařené večery (a možná si je i rádi zopakují), naopak mladší ročníky si mohou doplnit vzdělání, aby se před těmi staršími mohli vytahovat novými znalostmi. 

Osobně pevně doufám, že vyjde "další díl" téhle novodobé encyklopedie videoher, protože už teď cítím, že po jejím kompletním dočtení budu chtít víc.