Osm nádherných soundtracků z herní historie - A co je na vašem playlistu?

Herní zážitek už netvoří pouze grafické zpracování, nebo samotný gameplay. Jak postupoval herní vývoj a kreativita mnoha tvůrčích týmů, bylo potřeba složit mozaiku z různých střípků, aby finální titul hráče skutečně přikoval na dlouhé hodiny k židli a ještě na to se slzou v oku po letech vzpomínal.

Kvalitní ozvučení se od 90. letech hodně proměnilo. Ze systémových zvuků a jednoduchých kompozic skrze první zvukové karty Sound Blaster, se tvůrci dopracovali až k nádherným skladbám, které si lze dnes bez problému pustit i do sluchátek na ulici.

Zamyslel jsem se nad tím, které soundtracky ve mě zanechaly nejvýraznější otisk. Bylo těžké vybrat jich jen pár, protože finální seznam je mnohonásobně delší. Když vynechám některé klasiky jako Tristram z Diablo 2, nebo všechny songy od reálných kapel doprovázející sérii Need For Speed Underground, tak si tím výběr aspoň trochu usnadním. Udělal jsem si průřez žánry a musím uznat, že je rozhodně co poslouchat.

A jaké soundtracky jsou na vašem playlistu?

Jazz Jackrabbit 2 - Laboratory Level

Hudba zaznívající v "Laboratory Level" je jednou z nezapomenutelných kompozic v Jazz Jackrabbit 2, kterou vyvinulo studio Epic Games v roce 1998. Tato plošinovka se stala známou nejen díky svému rychlému hernímu stylu, ale také díky vynikajícímu soundtracku, který dokonale podkresloval frenetickou akci.

Vybral jsem zrovna Laboratory Level, protože si ho hráči mohli vychutnat jak v plné hře, tak ale i v Sharewarové verzi. Byla to ale těžká volba, protože při pouhém vyslovení Jazz Jackrabbit mi okamžitě vyskočí na mysl první level "Castle" a s ním pevně sepjatý ikonický soundtrack.

Každá lokace měla svůj styl a náladu, kterou vykreslovaly magické vlny ze synťáků od Alexandera "Siren" Brandona. Ten je hlavním autorem většiny hudebního doprovodu Jazz Jackrabbit 2, je ale zodpovědný i třeba za soundtrack pro Deus Ex nebo Unreal Tournament. V Jazz Jackrabbit 2 kombinoval své zkušenosti z elektronické hudby a vytvořil tak energickou atmosféru pro tuhle zběsilou plošinovku.

Hudba ve hře využívá formát MOD, což znamená, že skladba je složena z předem vytvořených zvukových vzorků a sekvencí, které lze dynamicky upravovat a přizpůsobovat hernímu prostředí. Tento formát byl v době vydání hry oblíbený díky své flexibilitě a relativně malé velikosti souborů, což bylo ideální pro hry distribuované na CD.

Jazz Jackrabbit je kultovní záležitostí, která si dodnes drží své fanoušky. Stačí jen na Youtubu zadat jméno hry společně s "soundtrack cover" a uvidíte, kolik nadšenců udělalo několik nádherných remixů nebo přehrávek na různé hudební nástroje. Osobně mě to vždy zahřeje u srdce.

Heroes of Might and Magic IV - Academy of Honor

Čtvrtý díl v herní sérii Heroes of Might and Magic z roku 2002 nebyl tolik populární, jako ten předchozí. Často se (neprávem) jedná o přehlížený díl. Označil bych ho za experimentální titul, který se snažil přinést něco nového, včetně grafického posunu vstříc 3D vizuálu. Zrovna vylepšování grafiky nebylo něco, co u mě padlo na úrodnou půdu. Místy byla tak trochu prapodivná, ale tehdy co nebylo ve 3D, to mělo tendenci zaostávat. Taková byla alespoň přibližná nálada mezi vývojáři.

Čím si mě ale Heroes IV naprosto získal, je kvalitně propracovaný soundtrack pod taktovkou Paula Romera, Roba Kinga a Steva Baca. Každá frakce má pro své prostředí typický hudební podkres. Smyčcové nástroje, operní pěvci, orchestrální burácení a epická atmosféra. Nehledě za jakou frakci zrovna hrajete, díky soundtracku si ji dobře zapamatujete. Už jen pouhé brouzdání po mapě spouští řadu nádherných melodií navozující pocit toho správného epického fantasy dobrodružství.

Nejvíce mě oslovila skladba "Academy of Honor" hrající ve městech za frakci Order. Tato skladba se dočkala i živého koncertu v podání Heroes Orchestra. Obzvláště melodie z Academy of Honor mají ten správný gradující náboj podtrhující epičnost celé fantasy série. Je to jako kdyby jste skutečně seděli v hale kouzelnické akademie, zatímco jste přijímali všudypřítomně bující mystické energie. 

Soundtrack v Heroes IV je jednoznačně jednou z nejsilnějších stránek.

Starcraft - Terran theme

První mise v prvním Starcraftu. Možná to už slyšíte ve svých hlavách. V tu chvíli zazní ikonické tóny, na které bylo složeno nespočet coverů. Soundtrack za frakci Terranů je zkrátka kultovní záležitost. Ačkoli melodie hrající u Zergů i Protossů jsou také velmi oblíbené a emotivní, Terranská hudba má cosi do sebe. Možná je to tou směsicí rocku, bluesu a elektroniky, která podsouvá tu správnou náladu pro "space-western", houževnatost lidského druhu společně s odhodláním čelit nejhrozivějším nástrahám galaxie.

Derek Duke, Glenn Stafford a Jason Hayes jsou hlavní skladatelé hudby ke Starcraftu. Páni skladatelé jsou známí svou schopností vytvářet nezapomenutelné a atmosférické herní skladby, které se často kombinují s hudebními vlivy rocku, orchestru a ambientní hudby. "Terran Theme" byla tehdy příjemně svěží a energická. Nebylo proto divu, že si okamžitě zasloužila své místo na výsluní.

I po dekádách si uchovává soundtrack svoje kouzlo a schopnost zvednout adrenalin. Ať už v ten správný moment, nebo skrze nostalgické vzpomínky na divoké řežby přes battle net. 

The Sims 2 - Sim Heaven

Série simulátoru života vzal herní průmysl útokem už v roce 2002. První díl tak vytvořil zcela nový žánr a v druhé polovině roku 2004 vychází druhý díl, přinášející ještě více možností stavby a řízení životů svých simíků. Často jsem trávil v "budovatelském-nákupním" režimu, dokud se mi pozitivní a švitořivá hudba vryla do paměti natolik, že při pomyšlení na x desítek hodin prosezené u The Sims 2, mě vždy polije hřejivý pocit.

Mark Mothersbaugh a další skladatelé se snažili skloubit ambientní hudební prvky s jemnou melodičností tak, aby hudba nenarušovala herní zážitek, ale příjemně ho doprovázela. Což se za mě osobně povedlo na výbornou! Mothersbaughovo pojetí hudby v The Sims 2 využívalo různé hudební styly, které měly za úkol odrážet rozmanité herní situace – od každodenního života přes sváteční události až po budování domova. Jeho kreativní a hravý styl je podtržen řadou zkušeností se skládáním hudby pro různé televizní filmy, seriály nebo reklamy.

Konkrétně "Sim Heaven" má v sobě i takový jakýsi prazvláštní nádech nostalgie, ale takové té hřejivé, u které si řeknete, že to vážně stálo za to.

Gothic 3 - Vista Point

Třetí pokračování RPG série překvapilo velkým světem, grafickým zpracováním, obrovským množstvím bugů a nádherným soundtrackem. Ačkoli se Gothic 3 neobešlo bez výrazných potíží kolem četných chyb (musela se zapojit komunita s neoficiálním mega patchem), stále ji mám velice rád. Rozsáhlý svět plný monster, questů, měst a možnost přidání se k různým frakcím. Ať už jsem se pohyboval po pláních či poušti, soundtrack z Gothica se mi chtě nechtě vryl do mé paměti.

Nejvíce však se mnou rezonovala skladba Vista Point, kterou jsem si vychutnal hned po úvodní vesnici při cestě na nedaleký maják. Autorem je Kai "KaiRo" Rosenkranz, který si vzal na svá kreativní ramena tvorbu pro Gothic 1, 2, datadisk Night of the Raven a Risen. Pro Vista Point použil Kai směsici orchestrálních nástrojů s digitálními samply, které pomáhají vytvořit bohatý a hluboký zvuk. Orchestrální skladby byly navrženy tak, aby reagovaly na herní situace a poskytovaly dynamické zážitky.

Skladba patří i mezi autorovy oblíbené skladby a není zdaleka sám. Na Vista Point vzniklo několik velmi povedených cover verzí, včetně koncertní verze od výše zmíněných hudebníků z Heroes Orchestra. Je to přesně jedna z těch skladeb, u kterých zkušený hráč prožívá silné flashbacky ze světa Myrtany. 

Za mě patří rozhodně na seznam videoherních hudební klasik.

Zaklínač 1 - Peaceful Moments

Za pár let možná budu psát podobný článek o Zaklínači 3 a jeho absolutně skvělém soundtracku, ale je nutno říct, že už první díl vykazoval značný punc kvality, co se hudebního doprovodu týče. 

Neodpustím si malé představení prvního Zaklínače, vydaném v roce 2007 polským herním studiem CD Projekt RED. Tato akční RPG hra, inspirovaná knižní sérií spisovatele Andrzeje Sapkowského, si získala srdce fanoušků po celém světě díky svému detailnímu příběhu, atmosférickému prostředí a skvělé hudbě, která podtrhovala atmosféru každého momentu v životě zaklínače Geralta.

Hudbu pro Zaklínače složil Adam Skorupa, známý polský skladatel herní hudby, který se podílel na celé řadě herních projektů. Společně s ním pracoval na soundtracku také Pawel Blaszczak. Už před hradbami Wyzimy si hráč mohl vyslechnout většinu ikonických skladeb, které se tak navěky ve vzpomínkách spojily s prožitky v Zaklínači, jako je krájení Barghestů, skopávání Topivců zpět do řeky, potírání banditské verbeže a shánění toho proklatého glejtu do města.

Peaceful Moments patří k těm soundtrackům, které byste poslouchali i normálně procházkami lesem, klidnou vesničkou, nebo jen tak pro dobrou náladu, protože si své jméno nevysloužilo jen tak.

Ačkoli jsem si tehdy vychutnával hru na slabším stroji v 10-12 FPS, stále na ni rád vzpomínám.

Red alert - Hell march

Hell March je ikonická skladba, která zní ve strategické hře Command & Conquer: Red Alert, vydané v roce 1996. Je nejen jedním z nejznámějších hudebních motivů série Command & Conquer, ale patří mezi nejikoničtější skladby videoherní scény vůbec. Její autor Frank Klepacki je považován za jednu z legend herní hudby.

Frank Klepacki pracoval na hudbě pro Westwood Studios a měl za úkol vytvořit úvodní skladbu pro nový projekt, který byl odbočkou od původního Command & Conquer. Nakonec se rozhodl vytvořit něco, co bude odrážet vojenskou tematiku a zároveň hráče trochu nakopne. První základy pro "Hell March" vznikly, když experimentoval s vojenskými pochodovými bubny a kytarovými riffy. A hele, ono to celkem fungovalo! 

Asi není velkým překvapením, že čerpal inspiraci z četných metalových kapel, aby tak vytvořil jakousi válečnou hymnu, která by svou energií a agresivitou volala do zbraně. Frank Klepacki později vydal několik remixů a variací skladby, včetně verze pro Red Alert 2 (Hell March 2) a Red Alert 3 (Hell March 3). Každá verze přináší trochu jiný hudební twist, ale základní melodický motiv zůstává vždy rozpoznatelný.

Skladba se často objevuje na živých vystoupeních herních orchestrů nebo během tematických koncertů, kde hráči mohou zažít její energii naživo. Sám Frank Klepacki si skladbu i sám naživo zasmáží na kytaru.