Retro hry pro klidnější povahy i menší hráče - co bych s klidem odkázal nejmladší generaci

Nedávno jsem se zamýšlel nad potenciálním starter packem pro začínající retro hráče. V různých skupinách se rozhořela moc příjemná debata o top 5 nejlepších retro hrách, které by se případně doporučily pomyslnému mladšímu (nebo i staršímu) zájemci o herní historii. Představoval jsem si to tak, že bych ten seznam předal třeba svému dítěti, nebo třeba nadějnému novici z generace Z. Shodli jsme se, že dát dohromady skutečně těch nejlepších esenciálních pět her, je celkem tvrdý oříšek.

Jakožto fotr už aktivně přemýšlím nad výchovou a dítěti bych do ruky jen tak něco bez rozmyslu nedal. Ačkoli jsem si dříve dělal srandu z toho, že mé rané zkušenosti s hrami byly Commander Keen a Doom, nejsem si úplně jistý, jestli bych s klidným svědomím předal přesně stejnou zkušenost i další generaci.

Po zralé úvaze ve sprše (kde se rodí ty nejlepší nápady) bych rád sestavil starter pack pro malé gamery, nebo obecně pro klidnější povahy. U videoher nemusí nutně naše srdce plesat za rytmu adrenalinového heavy metalu a záplavou démonských vnitřností, abychom odešli s příjemnými zážitky.

Proto jsem si řekl, že by nebylo špatné vytvořit starter pack, který by byl více family-friendly. Zkrátka seznam titulů otevírající herní historii, ve kterých se hráč nebrodí po kolena v mrtvých, nekoupe se v krvavých lázních nebo se nesetkává s hororovými monstry a jejich kreativními násilnými způsoby.

Je to svým způsobem výzva, jak otevřít další vrátka do retro gamingu za pár eur a zároveň si u maminek a psychologů nevysloužit nálepku "toho psychouše se špatným vlivem na děti". Ono se snadno řekne, že svět videoher je násilný, zlý a dělá z nás postupně vraždící bezcitné bestie. Málo kdo se ale skutečně podívá za roh a trochu se těmi tituly prohrábne. Jeden by pak mohl najít nádherné poklady, na které bude s láskou vzpomínat celý život. To samozřejmě platí i o moderních hrách.

Zoo Tycoon (2001) - Hele na tu žirafu!

Žánr: Simulátor

Vývojář: Blue Fang Games

Proč ji hrát: Zoo Tycoon je perfektní hra pro každého, kdo má rád budovatelské strategie mixnuté s péčí o zvířata. Nabízí vám možnost vybudovat a spravovat vlastní zoologickou zahradu, od volby zvířat po stavbu výběhů, a do toho všeho se ještě starat o spokojenost návštěvníků. Musím říct, že mi byl moc sympatický celý interface hry, který k tomu zoo prostředí hezky zapadl. Díky kreativním možnostem a nutnosti balancovat rozpočet i potřeby zvířat, je každý herní scénář jiným zážitkem. Navíc sledovat, jak se zoo plní spokojenými návštěvníky, nad zvířátky se vznáší zelení smajlíci spokojenosti a park obecně prosperuje, přináší super pocit z dobře odvedené práce!

Jednou jsem takhle ve slabé chvilce vypustil lvi na všechny návštěvníky. To je ale úplně jiný příběh.

RollerCoaster Tycoon (1999) – Budování zábavního parku

Žánr: Simulátor

Vývojář: Chris Sawyer Productions

Proč ji hrát: Tato hra je skvělou volbou, pokud máte rádi kreativitu, plánování a žije vás trochu manažerská dušička. Úkolem je vybudovat a spravovat zábavní park plný atrakcí, stánků a krásných dekorací. Je třeba se starat o spokojenost návštěvníků, ale také, aby vaše kasa spokojeně mručela. Máte naprostou volnost při stavbě horských drah a jiných atrakcí, což dává hře kreativní rozměr. Je zcela na vás, jak šílený nebo jak pohodový zábavní park postavíte. Většinou jste vedeni scénářem, u kterého máte vydělat určité množství peněz za konkrétní čas. Nicméně ať už ho splníte či nikoli, můžete i po časovém limitu dál hrát a vesele tvořit. Pokud vás tahle hra zaujala, napsal jsem o ni podrobnější článek, kde rozebírám další detaily.

Rayman 2: The Great Escape (1999) – Nádherně pohádkový svět plný dobrodružství

Žánr: Akční adventura

Vývojář: Ubisoft

Proč ji hrát: Hra je skvělým mixem akce, dobrodružství a humoru s nádhernou grafikou (na svou dobu!), nezapomenutelnými postavami a dynamickými úrovněmi. Pro hráče, kteří mají rádi skákací hry s originálním světem a kreativním designem, je tohle klasika, která neztratila kouzlo ani po letech. Navíc příběh o záchraně Raymanových přátel před zlými piráty je nádherný i dojemný zároveň. Ačkoli je hra v angličtině, tak si pamatuji, že i jako malý kluk jsem poznal o co jde a hru naprosto zbožňoval. Často je zapotřebí se i zamyslet, jak danou překážku překonat, což z Raymana nedělá jen pouhou skočnou "mlátičku". Úkoly ve hře jsou rozmanité a mají příjemnou a pohádkovou atmosféru s úžasným ozvučením a soundtrackem. Osobně se těším, až tuhle neuvěřitelně kreativní adventuru budu moct předat dál!

Jazz Jackrabbit 2 (1998) - Tak trochu střelená plošinovka

Žánr: Akční platformer

Vývojář: Epic Games

Proč ji hrát: Králík Jazz a jeho bratr Spazz se vydávají zachránit králičí svět před zlotřilým želvákem Devanem Shellem. Je to ideální volba pro milovníky rychlých a zběsilých 2D plošinovek s nádechem retro stylu a osobitého humoru. Díky svižné akci, výrazně barevné grafice a úžasné hudbě od Alexandera Brandona zaujme od prvních levelů. Hra má rozmanité úrovně plné tajných míst a power-upů. Navíc si Jazze jde zahrát i ve dvou (až čtyřech) hráčích na split-screenu na jedné klávesnici. Multiplayerové hraní na jedné obrazovce? Něco takového dnes jen tak nenajdete. Za mě fajn program na deštivé večery. Více jsme se o hře rozvášnil v jednom z článků, kde nakukuji celé hře pod pokličku. Je to jedna z plošinovek, která by s přehledem zaujala lecjakého hráče i dnes.

Supreme Snowboarding (1999) - Freeride až do cíle

Žánr: Sportovní a závodní

Vývojář: Housemarque

Proč ji hrát: O něco svižnější Supreme Snowboarding nabízí volnost pohybu, realistickou fyziku a svižné triky, což je pro snowboardingové fanoušky doslova blaho. Dokážu si to představit jako skvělou alternativu k Tony Hawk's Pro Skater, akorát na sněhu. Rychlost sjezdu, možnost volit různé tratě, objevovat nejrychlejší tajné zkratky a u toho zkoušet další triky otevírá bránu k opakovanému hraní. Navíc díky rychlé akci, chytlavému soundtracku a ne úplně snadným soupeřům, je Supreme Snowboarding příjemnou závodní hrou, u které si řeknete "tak teda ještě jeden závod".

Ačkoli žijeme v době, kde informace a obrazovky na nás svítil z každého kouta, nemusíme se nutně křižovat a chránit se zuby nehty vynuceným offlinem. Dobrá zábava může být jak virtuální, tak i outdoorová či knižní. Jde jen o to najít ten správný balanc. Kdyby nám ty videohry tak nemilosrdně ničily životy, jak to, že na ně dodnes rádi vzpomínáme? Balanc je klíčovým přístupem snad pro všechny aktivity v životě.

Kdybych měl předat pět retro her svému dítěti (nebo mladšímu hráči), tak bych asi neměl výčitky s tímto výběrem. Dneska se dají sehnat legální cestou za relativně lacino (zejména o slevách) a to ještě v různých plných či kompletních verzích. Některé tituly už možná zapadly do vod abadonwaru, v tom případě se určitě dají sehnat kdesi ve vodách internetu.

Nemyslím si, že hra musí nutně blikat a nabízet super otevřené světy, mnoho možností a odměny za každou prkotinu. Zejména hry kolem roku 2000 ukazují, že když se hry dělají od srdce, tak přinášejí hráči jakési zvláštní hřejivé kouzlo.

A jak by vypadal váš seznam?