Tahle série není pro mě - Heroes of Might and Magic

Jedna z nejslavnějších tahových strategií vypálená do srdcí mnoha hráčů strategických her. High-fantasy taktický nářez s přichutí RPG. Moc bych si přál fanatický milovat tuto sérii, ale není mi to souzeno.

Abychom se hned ze začátku nepochopili špatně. Opravdu mám rád koncept a zpracování HOMAM (Heroes Of Might And Magic), jen jsem zkrátka jiná krevní skupina. Znáte ty lidi, kterým jde přirozeně Starcraft, Quake, Counter-Strike, šachy nebo poker? Prostě si s tou hrou natolik potykali, že dokáží bezděčně přemýšlet v daných mechanikách a ještě u toho kreativně vytahovat nové taktiky a strategie odkudsi z rukávu.

Přál bych si, abych tohle prožíval u Heroes her.

I přes to, že jsem hrál pomalu, četl texty i statistiky verbovaných kreatur a pečlivě promýšlel vlastnosti získané za zkušenosti (dříve pro mě velká neznámá), stále mě soupeř nakonec rozprášil. Vždycky se odkudsi vynořil, a už už byl u domovského hradu. Je mi jasné, že není všemu konce a mám ještě čas na odvetu, ale v Heroes se chyby moc nepromíjejí a jistá rekonvalescence jde velmi obtížně a pomalu.

Ve svém zoufalství a posledním pokusu o zasloužené vítězství, jsem zabrousil na reddit nebo youtube se strategiemi pro různá království. Asi po 15 minutách jsem to vzdal s tím, že do toho prostě nechci investovat tolik energie. Ta křivka zájmu klesala až příliš strmě.

Abych své nářeky zařadil do kontextu, za pár šupů (pár eur) jsem koupil na gog.com Heroes 2 Gold & Heroes IV (můj favorit z puberty). Už předtím jsem měl v knihovně dávno Heroes III (v něm mám obecně nejvíce hodin) a Heroes V (pro zvědavost). Postupně jsem spustil první tři zmíněné díly a zjistil jsem, že ani u jednoho už nevydržím tak, jako kdysi. Ten styl hraní mi už není vůbec vlastní. Nicméně stále dokáži ocenit jejich kvality!

• Příběh a atmosféra

Už jsem anglicky mluvící dospělý, takže se mi otevřely dveře popisů artefaktů, příběhů různých hrdinů a příběhových kampaní. Ačkoli jsem díky svým (ne)schopnostem kampaň nedohrál ani v jednom díle, dokoukal jsem aspoň zbytek na youtube. Musím uznat, že je to opravdu high-fantasy strategie, která možná příběhem nevyrazí dech, ale své kouzlo si zachovává! Třeba o Heroes IV se některé příběhové pasáže opravdu rozmáchly, což jsem velmi ocenil. Navíc se Heroes IV vepsal do mých vzpomínek díky neuvěřitelně chytlavému soundtracku, u kterého mám husinu dodnes.

• Hratelnost

Hráč vede hrdiny, kteří mohou objevovat mapu, sbírat zdroje, bojovat s nepřáteli a dobývat hrady. Každý hrdina má armádu složenou z různých jednotek, které se liší podle zvolené frakce. Hlídáte si morálku své armády, rychlost jednotek, statistiky hrdiny propisující se do vlastností jednotek a sbíráte artefakty s bonusy. Malé ozvláštnění tvoří opět Heroes IV, kde hrdinové už nehráli pasivní roli automatu na kouzla, ale aktivně se podíleli v boji. Mohla nastat i situace, ve které jste hráli pouze s hrdiny (můj oblíbený způsob). Byl to značně křehký způsob hraní, ale přinášel svěží vítr RPG hraní.

Protože se jedná o tahovou strategii, tak každý tah hráče zahrnuje budování měst, objevování mapy a řízení soubojů. Velkou roli hraje i magie, která poskytuje hrdinům širokou paletu kouzel, od posílení jednotek po devastující útoky na nepřátele. Správné využití kouzel může často rozhodnout bitvu.

• Strategická hloubka

Heroes kombinuje jednoduchost ovládání s hlubokými taktickými možnostmi. Můžete se rozhodnout, zda se zaměříte na rychlou expanzi, silnou ekonomiku, nebo budete investovat do magie a hrdinů. Každá mapa je unikátní a vyžaduje od hráče přizpůsobení se situaci.

Hra nabízí i velkou míru znovu-hratelnosti díky různým mapám, scénářům a výzvám. Můžete hrát jak příběhové kampaně, tak i samostatné scénáře, což zajišťuje, že hra jen tak neomrzí.

• Grafika a zvuk

Grafický styl hry je jednoznačně nadčasový (tedy určitě u starších dílů, ten čtvrtý už začíná pokulhávat). Ručně kreslené ilustrace v kombinaci s detailními a rozmanitými mapami vytváří krásnou vizuální fantasy stránku, která přitahuje hráče i dnes. Pixelová zpracování se udržují v kurzu do dnes pod krásnou nálepkou Pixelart. Jednotlivé frakce mají vždy jedinečný vizuální styl a jednotky jsou pečlivě navrženy tak, aby odrážely jejich charakter.

• Multiplayer

Tady se teprve skutečně pozná, kdo je správný stratég. Jestli platí, že hráč se musí přizpůsobovat aktuálním bitevním podmínkám, u multiplayeru to platí obzvlášť. Kdo zažil dlouhé hodiny v módu hot seat, ten jistě ví, že se zápas neobejde i bez prudkých emocí.

Heroes of Might and Magic je sérií, která je známá hlavně díky třetímu dílu. Vzpomínám na hodiny prosezené u obrazovky drtící menší armády po mapě, dokud jsem nenarazil na soupeře, jehož hrubá (či magická) síla byla prostě větší. Pokud jste neměli armádu, která měla potenciál soupeře rozdrtit na první dobrou, tak se hra zpravidla velmi táhla. Jakmile je váš naexpený hrdina smazán (nebo stažen) z mapy, máte zaděláno na velký problém.

Je to snad jediná hra, která glorifikuje pondělky, protože v pondělí je vždy možnost naverbovat další jednotky, což ještě více ztěžovalo stavbu konkurence schopné armády. Buď zkrátka víte je na to a minimalizujete ztráty na cestě k vrcholu, nebo vám soupeř (nebo příliš silné potvor po cestě) dříve či později zlomí vaz.

Nashledanou, někdy příště

Tak to bylo aspoň u mě, ale nepovažuji se za pana stratéga. Mnoho hráčů má opačné zkušenosti a rádo se ke hrám Heroes vrací. Mám na ně hezké vzpomínky, ale už zkrátka nedokážu (a ani nechci) vynaložit takové úsilí pro studium všech mechanik.

Pro krásný požitek z čisté esence Heroes, však doporučuji 2 a 3 díl v případě klasiky, Heroes IV v případě alternativnějšího způsobu hraní. Rozhodně nad touhle strategií nelámu hůl, možná ještě někdy seberu dostatek kuráže a dám ji (spíše sobě) další šanci.